Navazujeme na úspěch loňské pohádkové stezky a letos jsme si pro vás připravili zcela nové Podmořské putování! Stejně jako loni jsou na trase pro děti připraveny různé tematické úkoly a soutěže, které prověří jejich šikovnost i odvahu.
Dnes 20.3.2026 bylo v každém rádiu, televizi nebo kalendáři připomínáno, že se jedná o letošní první jarní den. Oddíl Hrošíků si tedy udělal, v rámci své schůzky, malou procházku přírodou s jasně stanoveným cílem. Sešli jsme se v určený čas u vlakového nádraží a pěšky vyrazili směr Mratín. Cílem byla návštěva místní vyhlášené cukrárny, pro doplnění hladinky cukru, a zlepšení nálady po zimě i když musím říci, že dobrá nálada se u nás v poslední době stále zlepšuje! Po sladkém, designově vytuněném a hlavně sportem zaslouženém dortíku, jsme opět zamířili domů.
Protože se nám počasí trochu zhoršilo, začalo lehce poprchávat, využili jsme pro cestu zpět autobus. Nyní již očekáváme pořádný nástup jara a krásné zlepšující se počasí pro další naše výlety.
Za oddíl Hrošíků př.př. Párátko
Mloci v Českém krasu na Karlštejně
V sobotu 21. března ráno jsme se za jemného mrholení vydali na výlet na Karlštejn a do blízkých vápencových lomů. Spoje nám tentokrát vyšly na víkend až překvapivě dobře, a tak jsme se nenechali odradit ani nejistou předpovědí počasí. Nakonec se to vyplatilo, během dne už nepršelo a občas se na nás dokonce usmálo sluníčko.
Vlakem jsme dorazili do Srbska, odkud jsme se vydali po naučné stezce k našemu prvnímu cíli. Jaro už bylo v plném proudu, takže jsme si mohli květiny z informačních tabulí rovnou prohlížet i v přírodě. Cestou jsme úplnou náhodou objevili jeskyni, kterou jsme s odvahou prozkoumali, a narazili jsme také na otevřený posed i opuštěný dům, který jsme prolezli.
Zhruba po třetině cesty jsme dorazili k prvnímu lomu, Kanadě. U opuštěného vápencového lomu jsme si udělali pauzu na svačinu a vychutnali si řízky a další dobroty. Potkali jsme také milý pár, který nám poradil, jak se nejlépe dostat k dalším lomům, protože v oblasti právě probíhalo filmové natáčení. Díky nim jsme pokračovali přes Mexiko až k Malé a Velké Americe.
Na louce, kterou jsme přecházeli, se nám poprvé ukázal náš cíl, hrad Karlštejn, tentokrát z opačné strany. Tenhle pohled nás povzbudil pokračovat dál. Cestou jsme potkali jen jednoho hlídače od filmového štábu, který byl velmi vstřícný a spěšně nám dovolil jít po hlavní cestě. Když jsme pak přemýšleli, kudy se vydat k hradu, znovu jsme narazili na naše „zachránce“, kteří nám doporučili nejhezčí trasu.
Díky nim jsme objevili i skvělé občerstvovací okénko, kde jsme doplnili energii. Někdo si dal párek v rohlíku, jiný hranolky a všichni jsme doplnili tekutiny.
Odtud už to na Karlštejn bylo jen kousek. Po chvíli chůze se před námi otevřel krásný výhled na celý hrad. Chvíli jsme se pokochali, a pak jsme se vydali na zpáteční vlak po patnáctikilometrové trase, kterou jsme během dne ušli.
Byl to dlouhý, ale krásně prožitý den plný objevů, dobrodružství a společných zážitků. Do Kostelce jsme se vrátili až kolem sedmé večer, unavení, ale spokojení.
S oddílem Hrošíků rádi cestujeme, a jelikož jsme v Lednu nestihli uskutečnit žádnou výpravu nebo výlet, rozhodli se vedoucí uspořádat páteční schůzku mimo vodáckou klubovnu.
V pátek 6.2.2026 se naplánovala schůzka v Brandýse nad Labem, na zimním kluzišti.
Hroši jsou již nejstaršími dětmi u naší organizace, a tak je třeba, aby byly také trošku víc samostatní. Byl stanoven datum, čas a autobus kterým se pojede, a každý kdo se chtěl bruslení v Brandýse zúčastnit, mohl kdekoli nastoupit. Někteří tak odjížděli z kosteleckého náměstí, někteří zase ze zastávky „na růžku“, a někteří se k nám připojili až v Brandýse.
Po příjezdu jsme rychle obuli brusle, a hurá za zábavou. Během bruslení byla správcem kluziště vyhlášena malá, asi 10minutová pauza na úpravu a úklid ledu.
Během této přestávky jsme sledovali malý traktůrek uklízející ledovou plochu, anebo jsme měli možnost občerstvit se v místním stánku, který tu byl pro účastníky bruslení k dispozici. Po uklizení kluziště jsme opět mohli skočit na ledovou plochu, a zase se zdokonalovat v krasobruslení.
Tato schůzka nám rychle utekla, čas při dobré zábavě vždy tak letí, a my jsme jeli opět domů.
Bylo to moc fajn, a tak se těšíme zase na další společné chvíle.
Za oddíl Hrošíků př. př. Párátko
Hrošíci v jump parku Letňany
V pátek jsme vyrazili do Jump Parku v Letňanech a užili si příjemné a aktivní odpoledne plné pohybu. Po krátkém úvodu jsme se vrhli na trampolíny, balanční prvky i akrobatické zóny a každý si našel to, co ho bavilo nejvíc. Atmosféra byla naprosto skvělá. Smích se rozléhal po celé hale, navzájem jsme se podporovali, hecovali k lepším výkonům a obdivovali povedené triky. Bylo úžasné sledovat, jak si všichni výlet opravdu užívají – bez ohledu na to, jestli někdo zkoušel první hvězdu nebo se odvážil na náročnější akrobatický prvek. Velkým hitem byly nejen vysoké skoky, ale i týmová spolupráce a společné výzvy. Nechyběly ani odpočinkové chvilky. Z výletu jsme odcházeli příjemně unavení a spokojení. Byl to fajn způsob, jak společně strávit páteční odpoledne – a možná si to někdy zase zopakujeme.
Za oddíl Hrochů Př. Hulďa
Mloci v Muzeu města Prahy
21. února jsme se společně vypravili na výlet do muzea Prahy. Nalákala nás hlavně nová audiovizuální expozice, jejíž součástí jsou interaktivní hry a slavný Langweilův model Prahy. Muzeum se nachází v bezprostřední blízkosti stanice Florenc, takže jsme se tam z Kostelce pohodlně dostali.
Hned u vchodu jsme obdrželi náramky s čipy, díky kterým se v celém muzeu spouštěly různé animace a tematické hry. Muzeum je rozděleno do pěti místností. Po vstupu do té první vás okamžitě pohltí úžasně ozvučená animace a rázem se ocitáte v Praze na konci 19. století. Následně se přesouváte ve společnosti oživlých obrazů různých postav z běžného života tehdejší doby. Potkali jsme řezníka, aristokratku, chůvu, veterána i malé dítě. Každý z nich nám přiblížil dobové reálie ze svého úhlu pohledu.
V další místnosti si člověk připadá jako v jiném světě… dechberoucí světelná obruč doplňuje interiér a krátký film, který se zde promítá. Dozvěděli jsme se tu mnoho o životě Antonína Langweila i o tom, že mu sestavení celého modelu trvalo neuvěřitelných jedenáct let. Poté se už před námi otevřel sál s oním zmiňovaným modelem, díky němuž jsme si mohli detailně prohlédnout uličky Prahy v podobě, kterou už dnes v reálu nepotkáme. Vše bylo zakončeno v sále s animací, která nám ukázala různá známá místa (Čechův most, Pražský hrad nebo Holešovice). Ocitli jsme se na dvou protilehlých březích Vltavy a společně s proudem vody se posouvali v čase až do současnosti. Celá výstava byla protkaná úkoly, které byly bodově ohodnocené, a tak si v závěru děti vyzvedly odpovídající odměnu.
Protože se mezitím umoudřilo počasí, které ráno vypadalo nehostinně, rozhodli jsme se naše nabyté znalosti hlavního města převést do praxe. Vydali jsme se na procházku podél Vltavy směrem k občerstvení. Cestou jsme viděli Metronom na Letné, Pražský hrad s katedrálou svatého Víta, Rudolfinum, Petřínskou rozhlednu, kostel svatého Mikuláše, Staroměstské náměstí s orlojem i Václavské náměstí. V cíli jsme si dali pozdní oběd a poté se odebrali směr domov. V metru jsme ještě stihli společně fandit olympijskému závodu v biatlonu, a pak už jsme jen odpočívali v autobuse.
Těšíme se na další výlet!
Za oddíl Mloků II. důst. Séba
Karety v Mořském světě
V sobotu 28.2, těsně před začátkem jarních prázdnin, jsme s Karetami navštívili Mořský svět v pražských Holešovicích. I když byla část expozice kvůli rekonstrukci uzavřena, měli jsme možnost pozorovat spoustu zajímavých mořských i sladkovodních ryb a vodních živočichů z celého světa. Mnozí z nás si mezi nimi našli své nové oblíbence a dozvěděli jsme se o nich hromadu zajímavých informací. Po prohlídce a pauze na svačinku jsme zakončili příjemně strávené dopoledne procházkou k metru, a ještě jsme si stihli zahrát pár her. Výlet jsme si moc užili a už teď se těšíme, co za dobrodružství nás čeká v dubnu.
Za oddíl Karet I. důst. Bára Fej
Žraloci v aquaparku
Poslední únorovou sobotu vyrazil oddíl Žraloků do aquaparku na Šutce. Vzhledem k tomu, že se výlet konal v době termínu jarních prázdnin, nebylo v aquacentru zas až tolik návštěvníků. Největší úspěch samozřejmě sklidily dva tobogány, které jsou součástí areálu. Žlutý, mírnější tobogán, nabízí sjezd v délce 74 metrů; červený svižnější tobogán je dlouhý 68 metrů a nabízí světelné efekty i jízdu ve tmě. Děti si samozřejmě užily plavecký bazén a také se nechaly unášet proudem divoké řeky, která se obtáčí kolem vlnobití. Celkově se výlet vydařil.
Za oddíl Žraloků Př. př. Kadlik
MEDÚZY V KINĚ
V pátek 27. února jsme se jako oddíl Medúz rozhodli udělat změnu a místo klasické schůzky jsme vyrazili společně do kina. Jelikož únorové počasí ještě nebývá úplně přívětivé, byl pro nás tenhle výlet příjemným zpestřením oproti běžnému setkávání v klubovně. Naše cesta začala jízdou autobusem do Letňan. Panovala dobrá nálada, povídali jsme si a cesta nám rychle utekla. V kině jsme šli na film Nejlepší z nejlepších: GOAT. Samozřejmě nesměl chybět popcorn, který k pravému filmovému zážitku prostě patří. Usadili jsme se do sedaček a nechali se vtáhnout do děje. Film jsme si moc užili a byl to opravdu fajn společný zážitek. Za oddíl medúz korm.
23. leden mohl být jen obyčejným pátkem, ale oddíl Karet si ho zpestřil každoročním bruslením na ledu.
Už cestou z autobusu v Brandýse vládlo v týmu velké těšení. Když jsme dorazili ke kluzišti, bylo jasné, že to byla skvělá volba. Led nebyl přeplněný, takže většina dětí vyrazila okamžitě na plochu, zatímco zbytku jsme pomohli s vypůjčením bruslí.
Jindra s Matym se byli obzvlášť energičtí bruslaři. Byli prakticky nezastavitelní a neuvěřitelně rychlí. Holky (Káťa, Pája, Róza a Ela) si to užily po svém. Kdykoliv jsem je zahlédla, buď krásně klouzaly po ledě, povídaly si, nebo se společně něčemu smály.
Ne všichni ovšem byli zdatnými bruslaři. Martin s Agátkou stáli na bruslích úplně poprvé a Monča podruhé (poprvé to bylo s námi minulý rok). Troufnu si ale říct, že na konci večera byli všichni nadšení (a utahaní). V kiosku jsme doplnili energii drobným občerstvením a než jsme se nadáli, byl čas vyrazit k domovu.
Myslela jsem si, že zpáteční cesta autobusem bude po takovém výkonu tichá, ale kdepak! Děti spustily známou písničku (na jejíž název si teď zrovna nevzpomenu 😉), a tak byl celý večer ještě veselejší. Věřím, že si to všichni užili stejně jako my.
