Předposlední květnovou neděli se nejmladší oddíl Karet vydal na výlet do pražské zoo. Ještě během cesty jsme si stihli zahrát několik her – a pak začalo to pravé dobrodružství.
Při vyplňování pracovních listů jsme si prohlédli spoustu zvířátek – například vydry, slony nebo tučňáky – a na konci nás čekala drobná sladká odměna pro úspěšné řešitele.
Počasí nám přálo, a tak jsme stihli prozkoumat i velké dětské hřiště v rezervaci Bororo.
Dlouhý den jsme zakončili se svačinkou při pozorování lachtanů.
Návštěvu zoo jsme si všichni užili a už se moc těšíme na další výlet!
V sobotu jsme se s dětmi vydali na další skvělý výlet do Prahy. Tentokrát nás čekal jiný, neméně fascinující program – barevní motýli, optické klamy a spousta zábavy!
Ráno jsme vyrazili autobusem z Kostelce nad Labem do Letňan, kde jsme přestoupili na metro. Cesta podzemkou byla pro děti opět zážitkem, protože jízda metrem vždycky přináší něco zajímavého. Vystoupili jsme na stanici Muzeum a odtud se pěšky vydali po Václavském náměstí.
Naší první zastávkou byl motýlí dům Papilonia. Jakmile jsme vešli, ocitli jsme se v tropickém ráji plném nádherných motýlů. Děti se snažily přilákat motýly na oblečení a nadšením pozorovaly jejich pestré barvy a ladný let. V teplém a vlhkém prostředí jsme si na chvíli odpočinuli od chladného počasí venku.
Po návštěvě Papilonie jsme pokračovali do Vodičkovy ulice, kde se nachází Muzeum fantastických iluzí. Tady se nám otevřel svět optických klamů a neuvěřitelných triků. Děti i dospělí si užívali interaktivní expozice, kde jsme si mohli vyzkoušet, jaké to je například stát na stropě nebo zmizet v nekonečném zrcadlovém bludišti. Smích a úžas nás provázely celou návštěvu!
Po skvělém dni plném zábavy jsme se vydali zpátky na metro a pohodlně dojeli až do Letňan. Odtud nás už čekala jen cesta autobusem zpět do Kostelce.
Výlet se vydařil, užili jsme si spoustu legrace, objevili nové zajímavosti a odnesli si krásné vzpomínky.
Za oddíl Medúz kpt. Lanďák
Smotlachův zdar!
V rámci největší dobrovolnické celorepublikové akce Ukliďme Česko jsme se společně se členy volnočasové organizace Mladý vodák pustili do velkolepé expedice – tentokrát ne po řece, ale do hlubin odpadkové džungle v areálu Hluchov.
Cíl? Po roce vyčistit prostory kolem vodácké klubovny až po přilehlou pláž. A jak to probíhalo? No, skoro jako když jdete na houby. Akorát místo hříbků a lišek jsme nacházeli PET lahve, staré pneumatiky a různé raritní exempláře. Některé kousky byly tak dobře maskované, že by jim záviděl i hřib smrkový schovaný pod listím. Jinými slovy, stačilo se sehnout a skoro na každém kroku jste sbírali úlovky.
Samozřejmě jsme se neobešli bez obvyklého „nadšení“ nad tím, co všechno jsou lidé schopni pohodit. Tradičně jsme sebrali – nošenou obuv, plechovky od energetických nápojů, skleněné lahve, plastové kelímky, podlahovou krytinu a nedopalky od cigaret. Celkem jsme sesbírali 19 pytlů odpadu.
Nakonec jsme se ale s odpadkovou úrodou poprali statečně a Hluchov je zase o něco čistší. Alespoň do chvíle, než se tu zas někdo rozhodne „zasadit“ novou várku plastových hub.
Velké poděkování patří městu Kostelec nad Labem za zajištění odvozu odpadu a za každoroční podporu naší snahy udržet Hluchov čistý. Děkujeme také organizátorům akce Ukliďme Česko za poskytnutí materiálu, všem dobrovolníkům i našim členům, kteří si našli čas a přiložili ruku k dílu.
Po úklidu je na čase se přesunout tam, kam opravdu patříme – na vodu! Pádla do ruky, lodě na vodu a hurá za dobrodružstvím.
kpt. Lanďák
Hrošíci na zámku
I když se říká, že neděle je od slova nic nedělat, rozhodli se Hrošíci realizovat výlet do Brandýsa nad Labem.
Ráno, dne 13. 4. 2025, jsme se sešli na kostelecké vlakové zastávce a po příjezdu vlaku – hurá do Brandýsa! Cílem našeho putování byla prohlídka zámku a výstava o Rudolfu II.
Do Brandýsa a k zámku jsme dorazili dříve, a tak jsme se zatím mohli pokochat krásně rozkvetlým parkem před zámkem, a také jsme si prohlédli zahradu Na Valech. V této přilehlé zahradě jsme mohli pozorovat ovce, kozy, kachny, ale hlavně spoustu pávů.
Během prohlídky zámku jsme se dozvěděli něco málo o jeho historii a o významných majitelích tohoto panství. Prošli jsme jednotlivými místnostmi, jako například reprezentačním sálem, zbrojnicí, koupelnou, pánským salónkem, knihovnou, arkádovou chodbou s trofejemi, ale i místnostmi, ve kterých pobýval poslední zde žijící panovník Karel I. Také jsme se dozvěděli pár zajímavostí o císaři Rudolfu II., což byla zároveň malá upoutávka na to, co nás ještě čekalo.
Po skončení prohlídky zámku jsme zamířili na výstavu o Rudolfu II. Zde jsme mohli nahlédnout do zámeckých katakomb, prohlédnout si alchymistickou dílnu, poslechnout si něco o jeho korunovačních klenotech, nebo se posadit k prostřenému zámeckému stolu.
Po skončení i této prohlídky jsme opět zamířili k vlaku a odjeli domů.
Další netradiční schůzka Hrošíků proběhla 7. 3. 2025. Nikde není psáno, že se vždy musíme scházet na schůzku u naší klubovny, a tak jsme tentokrát vyrazili mimo Kostelec – za zábavou.
Zima, která již očividně končí, nám letos nepřinesla možnost zabruslit si na nějakém rybníce nebo řece. Domluvili jsme se tedy, že si alespoň zajedeme zabruslit na zimní kluziště.
Hrošíci jsou již nejstarším oddílem u MV, a tak je potřeba i trochu více samostatnosti. Byl určen cíl cesty, autobus, kterým se pojede, i čas odjezdu. Kdo měl zájem jet si s námi zabruslit, mohl do autobusu nastoupit kdekoli. Někteří jeli už z kosteleckého náměstí, jiní přistoupili na zastávce „Na Růžku“ a někteří vedoucí, kteří kvůli pracovní době autobus nestíhali, dorazili do Brandýsa individuálně.
Po výstupu z autobusu v Brandýse na zastávce Rychta to bylo už jen kousek do ulice Zahradnická, kde je od města vybudované zimní kluziště. Po nasazení bruslí – a kdo si nepřivezl vlastní, mohl si je zapůjčit – jsme se vrhli na led a šlo se na zábavu. Každý bruslil dle svých možností, ale hlavně s velkým nadšením.
Na tuto zábavu nám vyšlo krásné počasí a je znát, že se jaro rychle blíží. Někteří odvážlivci, i přes upozornění, bruslili jen v tričku. No, jak se říká: „Frajeřina nezebe“!
Po dostatečném vyřádění a odchodu z kluziště jsme ještě stihli drobný nákup v přilehlém supermarketu. Většina si koupila nějaké dobroty na zkrácení čekání na autobus, ale překvapil nás i jeden Hrošík, který zakoupil květinu pro svou mamku k zítřejšímu MDŽ.
Autobusem jsme se pak vrátili zpět do Kostelce. Byli jsme moc rádi, že jsme si letos ještě mohli brusle vyzkoušet. Podle informací to byla na brandýském zimním kluzišti jedna z posledních možností, protože již tuto neděli končí sezóna. Tak zase příště!
př. př. Párátko
Žraloci na výstavě Tutanchamon
Oddíl Žraloků navštívil koncem února velkolepou výstavu Tutanchamon – jeho hrobka a poklady, která je v současnosti k vidění v areálu PVA v Letňanech. Unikátní a obsáhlá expozice Vás již po vstupu přenese do věků starověkého Egypta.
Prvním exponátem výstavy je kopie tzv. Rosetské desky, díky které se v 19. století podařilo rozluštit egyptské hieroglyfy. Deska z černé žuly, jejíž originál je uložen v londýnském muzeu, obsahuje tentýž text psaný ve třech různých písmech – egyptských hieroglyfech, lidovém egyptském písmu a starořečtině.
Výstava návštěvníky provede zajímavým příběhem samotného archeologa Howarda Cartera, který hrobku v Údolí králů objevil v roce 1922.
Děti byly příběhem objevitele i jednotlivými exponáty – kterých je na výstavě k vidění více než 1000 – i moderním pojetím výstavy doslova unešené.
Ani v roce 2025 náš oddíl Mloků nezahálí, a tak jsme v sobotu 25. ledna vyrazili na výlet do hlavního města Prahy, konkrétně do Muzea Policie ČR. Toto muzeum sídlí v bývalém augustiniánském klášteře v Praze na Karlově, který byl založen roku 1350 českým králem Karlem IV. Po zrušení kláštera v době josefínských reforem v 18. století sloužil objekt jako nemocnice. Od 60. let 20. století jej ministerstvo vnitra využívalo k archivním a muzejním účelům. Od 12. dubna 1991 je veřejnosti přístupná expozice, dokumentující historický vývoj bezpečnostních sborů v resortu ministerstva vnitra a kriminalistiky na našem území.
Celá expozice byla velice zajímavá – k vidění byly různé uniformy, dokumenty, zbraně i střelivo. Nejvíce nás zaujala možnost projet tužkou labyrint zrcadlově a také možnost vyzkoušet si na počítači nakreslit portrét pachatele. Dospělé účastníky výletu zaujaly artefakty ze skutečných zločinů, například sud z tzv. Orlických vražd nebo dochované kufry, ve kterých byla nalezena Otýlie Vranská.
V muzeu jsme strávili téměř dvě hodiny, ale nakonec hlad zvítězil, a tak jsme se vydali do McDonaldu. Procházkou přes Karlovo náměstí jsme došli až do Vodičkovy ulice, kde jsme si pořádně pochutnali.
Na závěr výletu nás čekala už jen cesta domů, ale samozřejmě jsme nemohli vynechat tradiční fotku s „koněm“ na Václavském náměstí. Měli jsme štěstí, protože počasí nám přálo. Už teď se těším na další společný výlet!
Vánoce se kvapem blížily a my přemýšleli, kam bychom mohli s dětmi vyrazit na předvánoční výlet. Napadlo nás, že bychom netradičně mohli vyrazit za tradicí – a kam jinam než do skanzenu v Přerově.
V sobotu 14. prosince jsme v poledne nastoupili v Kostelci do vlaku směr Čelákovice. Zde jsme museli přesednout na autobus a po ujetí čtyř zastávek jsme dorazili na místo.
Počátky skanzenu sahají až do roku 1895, kdy bylo v dnešní „staročeské chalupě“ zřízeno Regionální národopisné muzeum. Novodobá historie skanzenu, coby záchranného projektu, začala v roce 1967. Dnes zde návštěvíci mohou obdivovat devět chalup, sedm špýcharů, čtyři stodoly a další drobnou lidovou architekturu.
Součástí skanzenu jsou také kopie dnes již nedochovaných staveb, jako je včelín nebo holubník. Zajímavostí je sušárna na ovoce a tzv. babičkina zahrádka, která seznamuje návštěvíky s léčivými bylinami, jež si hospodyně dříve pěstovaly.
V každé budově panovala předvánoční atmosféra. Mohli jsme vidět krásný venkovní betlém, postavy Tří králů a nádherně zdobené vánoční stromky, tak jak se kdysi zdobily na venkově. Kromě toho jsme mohli sledovat mistra kováře při práci.
Děti si za menší poplatek mohly nazdobit perníčky nebo si vytvořit vlastní kamennou mozaiku, třeba ve tvaru srdce. Čas tam utíkal velmi rychle, a tak jsme se brzy museli vydat na cestu domů.
V tomto období je o skanzen velký zájem turistů, a tak nás bohužel potkala drobná komplikace. Autobus měl zpoždění a vlak do Kostelce odjel přesně podle jízdního řádu – bez nás. Naštěstí máme úžasné rodiče, kteří si pro své ratolesti dojeli přímo do Čelákovic. Tímto bych jim chtěla ještě jednou poděkovat!
Výlet se nám moc líbil a už teď přemýšlíme, kam si vyrazíme příště.
